Čtyři rozdíly mezi rozhovorem s kamarádem a psychoterapeutem

Mít v životě dobrého přítele je poklad. Dokáže nás rozesmát, povzbudit, podržet nebo pomoct v těžkých chvílích. Existují ale životní situace a těžkosti, na které povídání s kamarádem nestačí a člověk potřebuje vyhledat pomoc psychoterapeuta. Čím se tedy liší rozhovor s přítelem od hovoru s terapeutem?

1.  V terapii je veškerá pozornost zaměřená na vás

V přátelském rozhovoru je běžné, že každý sdílí něco ze svého života, navzájem se podporujeme v různých strastech, které život přináší. Často si od přátel můžeme vyslechnout nějakou radu, někdy nás může zasáhnout jejich hodnocení jako „S takovým chlapem bych já teda žít nemohla!“ V psychoterapeutickém vztahu je to jinak. Terapeut na rozdíl od kamaráda nebude při terapii nikdy mluvit o sobě a svých problémech, naopak veškerá jeho pozornost bude soustředěná na vás, vaše prožívání a myšlení. Pokud terapeut zmíní něco ze svého života, bude mít na mysli vás a jeho sdílení by vám mělo být k užitku.

Co se týká hodnocení – terapeut vás může ocenit a podpořit vás tak na vaší cestě za lepším životem, ale nikdy by vás neměl soudit.

2. Terapeut unese vaše emoce

Paleta emocí, kterou člověk může prožívat, je skutečně široká. Ne vždy však mají přátelé dostatek času, prostoru a emoční nosnosti, aby vydrželi emoční bouři. Hlavně smutek a hněv zvládnou i dobří přátelé jen určitou dobu (mohou zaznít reakce: „Chápu tě, mám tě ráda, ale už by ses z toho měl/a dostat, je to už dlouho, co to pořád řešíme dokola…“ )Terapeut je v tomto ohledu trénovaný, aby vaše emoce unesl a uměl s nimi pracovat.

photo unsplash.com (Ben Duchac)

3. Terapeut je objektivní

Při pohledu na vaši situaci a vyslechnutí vašeho příběhu by měl terapeut na rozdíl od kamaráda zůstat objektivní. Terapeutův vztah k vám není ovlivněn společnou historií ani emocemi a zážitky, tak jako to bývá v přátelství. Terapeutický vztah je pevně ohraničen a má jasný cíl – pomoct vám v řešení vašich potíží.

4. Terapeut má specifické vzdělání a výcvik ve vedení rozhovoru a poskytnutí intervencí

Základem každé terapeutické práce by mělo být vysokoškolské vzdělání v některém z pomáhajících oborů (většinou psychologie, často také sociální práce atd.) a také psychoterapeutický výcvik. Výcvikem se rozumí systematický komplex vzdělání v umění psychoterapie, trvající většinou pět let. Ačkoli se někdy hovor s terapeutem může jevit jako běžná konverzace, úkolem terapeuta je klást ty správné otázky, jež vedou k odhalení hlubších souvislostí v potížích, které řešíte, prozkoumat zážitky z minulosti, které vás formovaly do dnešní podoby a také vidět strukturu vzorce vašich reakcí na situace. Pomocí rozhovoru bude terapeut hledat vaše vnitřní i vnější zdroje (mezi které patří oni zmínění přátelé).

Jan Werich řekl, že přátelství je součást lidského štěstí. Stejně to vnímáme my terapeuti. Myslíme si však, že v životě je užitečné mít obojí – přítele, který vás zná a má vás rád, a když přijde náročná životní situace také terapeuta, jenž dokáže vnímat širší kontext vašich potíží, poskytnout vám náhled a správnou intervenci, která napomůže ke spokojenějšímu životu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *