Slzy jsou něco, za co se stydíme. Když už to v některých situacích nejde vydržet, okolí nám neopomene dát najevo, že takový projev emocí patří za zavřené dveře. Dokonce i lidé, kteří jsou laskaví a chtějí nám v naší bolesti pomoc, mnohdy na zklidnění situace řeknou: “Neplačte, to bude dobré.” Případně “Nebreč, ten/ta/to ti za to nestojí.” Pokud jste ale v takové situaci byli, pravděpodobně se vám stalo, že tenhle mnohdy dobře míněný komentář nepomohl. Možná zastavil slzy, možná ale zanechal pocit neporozumění, osamělosti, studu.
Ani na druhé straně barikády to nebývá snadné. Když se v práci rozpláče kolegyně nebo se zalesknou oči známému při odpovědi na dotaz, jak se mu vede, můžeme se cítit nejistě, trapně, nevíme co říct, bojíme se, že jsme řekli něco nevhodného, máme chuť zmizet, případně všechno zmíněné dohromady.
Slzy bývají často hybatelem změny.
Ačkoli slzy signalizují duševní bolest, je pro nás pláč v psychoterapii vítaný. Jakkoli podivně to může znít, vnímáme slzy i jako dobré znamení. Jednak napomáhají vyplavení emocí a tím očišťují mysl, a také jsou pro nás důležitým signálem, že je klient u sebe. Vnímá sám sebe s určitou mírou citlivosti, dokáže sám se sebou soucítit. A to často bývá hybatelem změny. Protože když se na sebe dokážeme podívat s pochopením a laskavostí, odpustit si dávnou chybu, vlastní nedostatky a selhání, můžeme konečně vykročit ze začarovaného kruhu a tím způsobit ve svém životě změnu.
Potlačené emoce nezmizí. Nerada bych vstupovala do neznámých vod, ale přijde mi to v něčem podobné jako fyzikální zákon o zachování energie. Emoce, které se nemohou nijak projevit, zůstanou uloženy v těle a mohou způsobit somatické potíže od vysokého tlaku přes nejrůznější bolesti až po nevysvětlitelnou únavu.
Co tedy lze říct místo neplač, pokud chceme vyjádřit soucit a podporu? Například:
Je v pořádku být smutný/smutná.
Vidím, že to je náročné, těžké…
Jsem tady s tebou.
Řekni mi o tom víc.
Poslouchám tě.
To bylo vážně děsivé, smutné…
Pomůžu ti s tím.
Jsem tady pro tebe.
Přijde mi to vůči tobě nespravedlivé.
Chápu, že jsi smutný/smutná.
Vidím, že potřebuješ prostor, ale když budeš potřebovat, budu tady.
Výše uvedené věty platí jak pro dospělé, tak i pro děti. Není potřeba od sebe slzy za každou cenu odhánět, jsou tady proto, aby přinesly úlevu.